11. 03. 2021, 18:26
Dobrý den,
chtěla bych Vám moc poděkovat za článek "Rok s Covid 19" z posledního čísla časopisu Joalis. Celou dobu čtení jsem si říkala "konečně mi někdo rozumí"!
Dostli jsme s manželem Covid 19 v říjnu 2020, karanténa nám skončila 10.11.2020. Oba jsme měli víceméně stejné příznaky: bolest hlavy, rýma, (já to měla druhý týden cca 4 dny na průduškách), teplota 37,7 (manžel v jednu chvíli 38), únava, bolest kloubů.
Zatímco můj manžel se z toho naštěstí dostal dost rychle (cítí se ale pořád unavený), já jsem už čtvrtý měsíc na nemocenské. Sedlo mi to do dutin, paní doktorka mi odmítla napsat antibiotika, že to musím vysmrkat.
Takže jsem asi 6 týdnů smrkala, napařovala se a na noc stříkala anemizační spreje ať se aspoň vyspím, než ji napadlo mě poslat na ORL. Tam mi po stěrech zjistili infekci a antibiotika nasadili (dvojitou dávku Biseptolu). Během těch 6 týdnů mě začalo mravenčit a pak bolet nejprve na pravém spánku, rozšířilo se to za licní kost a nakonec do tváře až k uchu, kde mě často píchá. Přetrvávají taky bolesti za očima, takže nemůžu pracovat na PC (jsem účetní). I obyčejné čtení knížky musím po chvíli přerušit. Bolesti spánku se občas objevují i na levé straně.
Tenhle stav pokračuje doteď. Změnila jsem ORL (kde mi odmítli vzít kontrolní stěry, za ně už jsem byla zdravá). Paní doktorka na novém ORL mi nasadila kortikoidy v tabletách, po kterých se mi ulevilo, ale po dobrání bolest nastoupila znova. Teď v pátek 12.3. k ní jedu na kontrolní stěry.
Dále svůj problém řeším přes Neurologii. Prošla jsem Magnetickou rezonancí mozku (v pořádku - super) a rentgenem hrudní a krční páteře (tam jsou prý změny souhlasící s mým věkem 41 let). Napsali mi rehabilitace, které mi byly vzápětí odloženy, protože v nemocnici (měla jsem na ně nastoupit do ambulance kolínské nemocnice) potřebovali lůžka pro pacienty s Covidem.
Dále se mi z celé té situace rozjely ataky paniky, na které mi na Neurologii napsali Lexaurin. Nejprve jsem ho nechtěla brát (vím, že je návykový), ale v jednu krizovou noc jsem si ho vzala a zjistila jsem, že když si ho aspoň půlku vezmu, tak mě tak nemravenčí ta tvář a nebolí tolik na spáncích. Od té doby ho beru po půlce na noc. V rámci tohoto problému jdu v pondělí 15.3. na psychiatrii. Vím, že Lexaurin nemůžu (ani nechci) brát pořád.
Po telefonické poradě s jednou paní, která používá Joalis jsem si nasadila Imun a SinuDren, ale jak sama označila, je to výstřel do tmy. Změřit mě teď nemůže.
Po SinuDrenu mám pocit větší zahleněnosti a vysmrkávám, tak si říkám, že aspoň něco odchází. A taky, že ta bolest za očima už není tak silná.
Tolik k mým problémům. Znova děkuji za článek, je super že někdo jde po jádru problému. Sama cítím, že polovina mých bolestí hlavy je nervového původu.
Jsme z Kolína, ale kdyby to šlo a my se k vám mohli s manželem časem dostat na měření a zahájit u vás detoxikaci, budeme moc rádi.
S pozdravem
V.T.
Komentáře
Diskuze je prázdná.