Bylo to na začátku května 2006, když mě na zahradě štípla do kotníku levé nohy velká moucha – ovád. Řekla jsem si: „To je toho, naskočí pupenec a za pár dní zmizí.“ A skutečně, jak jsem si předpověděla, tak se i stalo. Pupenec za pár dní zmizel.

1. jenže … Koncem května mě z ničeho nic otekly oba kotníky. Nic jiného, pouze kotníky a při chůzi mě dosti citelně bolely achillovy šlachy. Při vzpomínce na dětství a babiččina léčení jsem si kotníky natřela slivovicí, zabalila je do igelitu a teplých ručníků. A ejhle !  Za tři dny bylo po problému !

2. jenže …  Začátkem června, o měsíc později, jsem dostala z ničeho nic v pátek večer zimnici. Nic mě nebolelo, neměla jsem rýmu, ale teploměr ukázal horečku 40,1 C. Opět při vzpomínce na babičku jsem si uvařila hodně čaje, kterým jsem se chystala horečku „vyplavit“. Opět ejhle ! V neděli odpoledne, jako když se mávne proutkem, teplota zcela běžná.

3. jenže … Za deset dní, bez jakéhokoli varování, se mi zkřivila půlka obličeje a přestalo mě mrkat levé oko – bylo statické. Podotýkám, že jsem se jinak cítila zcela zdráva ! Po třech dnech začalo ale oko bolet, okolí se na můj zkřivený obličej divně dívalo, přestávala mě „poslouchat„ levá ruka, tak jsem zašla do neurologické ambulance jedné kliniky. Paní doktorka mě chtěla ihned hospitalizovat, aby se zjistilo, „kde je zakopaný pes“. Hospitalizaci jsem odmítla, cítila jsem se zdráva, pouze jsem si nechala odebrat krev a za týden přijdu na kontrolu. Prozíravá paní doktorka si zapsala moje telefonní číslo s tím, že „kdyby něco“, tak zavolá. Za čtyři dny opravdu volala a důrazně trvala na okamžité hospitalizaci, a to ještě ten den. Krevní rozbor ukázal 12 druhů borrelií. Ihned po přijetí k hospitalizaci na infekčním oddělení mi provedli i lumbální punkci a diagnóza byla brzy na světě. Neuroborrelioza-serozní, meningitida, periferní paréza.

Pozor pro všechny ! 

              1)  nebýt parézy obličeje a statického oka, cítila jsem se zcela zdráva !

              2)  žádné příznaky borreliozy ! ( bez skvrn )

              3)  žádné příznaky meningitidy  ( jen ta „rychlá“ horečka )      

              4)  nikdy jsem na sobě neviděla přisáté klíště !

              5) jen štípnutí ováda !

              6)  kdo mě tedy infikoval ? Klíště, které jsem neviděla nebo ovád ? 

Po propuštění z nemocnice jsem  za čtrnáct dní – na doporučení svojí známé - navštívila v brněnském BODY CENTRU paní Macháčkovou, která je známá jako „ Helenka“ a díky jejímu umu a preparátům Joalis vyháníme borrelie doslova ze všech koutů mého těla. Ony si s námi hrají na schovávanou, ale na  paní Helenku nemají !  Při každé kontrole v nemocnici, 1 x za rok, jsou lékaři překvapeni, že některé typy borrelií již nemám vůbec - a to bez  přeléčování antibiotiky - jiné mají stále se snižující hodnoty. Ale to my s paní Helenkou víme !  

Předpověď lékařů, že budu sedm až deset měsíců v pracovní neschopnosti se v mém případě nevyplnila, já jsem byla po dvou měsících plně práce schopná !

Paní Macháčková, Helenko, děkuji !

Pane doktore Jonáši a kolektive, děkuji !

Doplnění: jako dítě - ani v dospělosti ( 50 let ) - jsem nebývala nemocná, žádné léky (ani antibiotika, paralen, atd.) jsem neužívala. Nachlazení jsme vždy doma léčili čajem a vitamíny. Měli jsme štěstí, že to stačilo. Domnívám se, že toto sehrálo v mojí níže uváděné úspěšné  léčbě také dosti velkou roli.

Tweet